Let byl celkem v pohodě až na zakončení. V Nairobi na letišti vypadla elektřina a odstavila světla pro přistání. Bohužel se to teď stalo v minulých pěti letech třikrát. Díky tomuhle jsme nemohli přistát.
Asi 15 minut jsme kroužili dokola a čekali na ot jestli to spraví. Nespravili :D
A tak nám oznámili, že musíme přistát v Mombase. Mombasa je část Keňi s perfektními plážemi, velmi oblíbená destinace turistů. Škoda, že byla tma, když jsme tam letěli.
Bál jsem se, že budeme muset zpět busem, což trvá 8 hodin. Cesta do Mombasy trvala kolem hodiny a po přistání jsme nemohli ven. Čekali jsme hoďku a pak jsme leeěli zpět. Musím i přesto říct, že mi cesta ubíhala rychle. Kenya Airlines mají fajn služby i v economic class. Jídlo ušlo. Stevardky a stevardi moc hodní, hodně dobré vystupování. V letadle nám taky dali formulář na víza.
Shodou okolností jsem seděl vedle Alexie z Řecka, která jela do Nairobi na stáž, bude asistovat vyučování ve škole přes AIESEC. To mě docela pobavilo, protože z celého letadla nás osud posadil vedle sebe. Vedle nás seděl bílý pár z Nizozemí, který měl sebou malého afroameričánka, kterej byl neskutečně živej a zábavnej, mohlo mu být tak 3 roky. Díky tomu zpoždění a faktu, že mi jedinému z okolí fungoval dobře roaming, tak jsem se s nimi seznámil lépe. Dozvěděl jsem se, že adoptovali to dítko a že plánují adoptovat další.
No jo, ale adopce není sranda, na to aby to šlo, tak musíte minimálně 6 měsíců strávit s dítětem v Keňi, aby všechno dobře dopadlo. Takže ta paní nechala práce a její manžel bude řídit svoji firmu z Nairobi. Respekt, tyhle lidi byli fakt neuvěřitelný. Přeju jim ať se jim všechno podaří.
Po přistání do Nairobi jsme šli prvně pro víza, na letišti JOMO Nairobi Kenyata je to při cestě ven ke kufrům. Vyplnili jsme druhý formulář a díky našemu formuláři z letadla jsme nemuseli vyplňovat další. Pak náslledovalo vyfocení u přepážky, pár mířených otázek na důvod cesty, poplatek 50 dolarů (dá se platit i v eurech) a je to.
Potom jsme šli pro kufry. Díky těm výpadkům se jim zbláznily systémy a tak část odbavení vypadala jako skladiště kufrů, mohlo tam být tak 300 kufrů mimo pásy. Dost možná ztracené. Kolega teď právě jede na letiště, protože mu ho nemohli najít.
Pak jsme jeli do supermarketu. Tenhle supermarket byl veliký asi jako české makro, docela mě to překvapilo. Bylo tam mrtě věcí, značek. dokocne jsem tam našel Baťu. Kelvyne a Manuela (moji šéfíci) si koupili nějaké hrozně pálivé oříšky a pak jsme se vydali do oblasti Rongai, kde máme ubytování, pracovní prostor, jídelnu ... je to takový komplex.
Dostal jsem rychlokurz orientace, něco vybalil, najedl se a šel se vyspat. :)
V albu jsou ještě fotky z následujícího dne.
První dojmy z Nairobi:
- děsně velký město. ti kdo si představují Nairobi jako vesničku, plnou nízkých budov a tržišť jsou vedle
- jídlo není až zas tak odlišné od našeho českého
- budovy jsou od sebe vzdálené třeba 200 metrů, takže jedeš autem barák, pár sekund nic, barák a dokola
- národní park Nairobi je větší než cokoli, co jsem kdy viděl, je opravdu obrovský
- špatná infrastruktura elektrické sítě. některé bloky lamp svítí, jiné ne a je to tu norma. Nobody cares, jak řekl Kelvyne
- lidé jsou nesmírně milý, když se chováte slušně, rádi pomůžou a poradí
- je tu levněji
- přepočet šilinku ke koruně je 5 korun za šilink a to se dobře počítá
Žádné komentáře:
Okomentovat